Znáš to. Chováš se jako čurák a pomalu tě to začíná srát. Ale nemůžeš si pomoct – vždycky když na to příjde, nějak si nestihneš vzpomenout, že už se tak chovat nechceš. A pak je ráno a ty se na sebe koukáš s pohrdáním a nasráním, že sis zase zkusil roli údu. A teď co…