KÉRA NAD BOHA

Znáš to. Chováš se jako čurák a pomalu tě to začíná srát. Ale nemůžeš si pomoct – vždycky když na to příjde, nějak si nestihneš vzpomenout, že už se tak chovat nechceš. A pak je ráno a ty se na sebe koukáš s pohrdáním a nasráním, že sis zase zkusil roli údu.

A teď co teda s tim, když to chceš změnit? Lidi obvykle volí takový dva sebe-přesvědčovací systémy: Modlí se, nebo se z toho snaží vykecat. Modlitba není špatná – pokud si každý ráno a večer opakuješ „Bože, ať už se nechovám jako čurák.“, ať už Bůh je nebo není, v hlavě ti to zůstane a je větší pravděpodobnost, že si příště vzpomeneš, že se chceš chovat jinak.

Pak jsou takový ti, co věří v to, že v nic nevěří, a tak musí platit jiným lidem, aby si s nima povídali. Okej no…

Chceš mít nějakej skutečnej sugestivní systém? Pořiď si kérku. Nic tě nedonutí tolik k věrnosti jedný ženský, jako když si vytetuješ její jméno na péro. Když ho vytáhneš na jinou, alespoň na vteřinu se zarazíte a zamyslíte oba. A to stačí.

Dante

Anebo si dej na ruku, že nemáš mlátit blbečky… Nebo na čelo, že ti to sluší – každej má vlastní věc, kterou si potřebuje připomínat, pokud už se neumí modlit.